Chytáte každou nemoc? Imunitě pomůže spánek a pohyb víc než pilulky

Když chytáte každou nemoc, která se kolem vás prožene, imunitu nejvíc podpoří obyčejné věci: dostatek spánku, pravidelný pohyb, pestrá strava, nekouření a očkování podle doporučení lékaře. Doplňky stravy slibující „posílení imunity“ tyto základy nenahradí. A pokud jsou infekce opravdu časté nebo těžké, patří k lékaři.

Na otázky, které si v takové situaci klade většina lidí, odpovídají následující části.

Kolik nachlazení za rok je ještě normální?

Dospělý člověk běžně prodělá několik nachlazení ročně, děti, které chodí do školky, ještě víc. Virů, které způsobují rýmu a kašel, existují stovky a na každý si tělo vytváří obranu zvlášť. Proto nelze být „imunní proti nachlazení“.

Za normální se považují nachlazení, která proběhnou za týden až dva a nezanechají následky. Pozornost si zaslouží infekce, které se táhnou dlouho, opakovaně vyžadují antibiotika nebo končí zápalem plic.

Proč onemocním já a kolega ne?

Rozhoduje víc faktorů najednou. Svou úlohu má, kolika viry jste vystaveni: rodiče malých dětí, učitelé nebo zdravotníci se s nimi potkávají mnohem častěji. Záleží i na spánku, stresu, kouření, chronických nemocech a některých lécích.

Svou roli hraje i náhoda. Kolega mohl stejný virus prodělat loni a mít proti němu protilátky.

Co imunitě opravdu pomáhá?

Tři základní tipy jsou méně efektní, než slibují reklamy, ale mají nejlepší oporu v odborných doporučeních.

Spánek je na prvním místě. Při dlouhodobém nedostatku spánku tělo reaguje na infekce hůř a lidé snáz onemocní. Většině dospělých prospívá sedm až devět hodin pravidelného spánku.

Druhým tipem je pravidelný, středně náročný pohyb. Svižná chůze, kolo nebo plavání několikrát týdně podporují celkové zdraví včetně obranyschopnosti. Extrémní zátěž bez odpočinku naopak organismus vyčerpává.

Třetím je pestrá strava se zeleninou, ovocem, celozrnnými výrobky, luštěninami a dostatkem bílkovin. Imunitní systém potřebuje řadu živin, a když některá dlouhodobě chybí, funguje hůř. Nejjistější cestou, jak je získat, je různorodý jídelníček.

Mám brát vitamíny a doplňky?

Zdravému člověku s pestrou stravou doplňky obvykle nic zásadního nepřidají. Výjimkou může být vitamín D v zimních měsících u lidí, kteří tráví málo času venku, nebo doplňování živin při prokázaném nedostatku. O tom je rozumné poradit se s lékařem, který případně nechá udělat krevní testy.

Přípravky, které slibují „zaručené posílení imunity“, berte s rezervou. Taková tvrzení u doplňků stravy podléhají přísným pravidlům a často jsou přehnaná.

Dá se nemocem předcházet i jinak?

Ano, omezením kontaktu s viry. Mytí rukou, větrání a vyhýbání se nemocným lidem v období chřipek snižují počet infekcí, se kterými se tělo musí vypořádat. Očkování proti chřipce a dalším nemocem, které lékař doporučí, chrání před vážnějšími průběhy.

Nezapomínejte ani na stres. Dlouhodobé napětí ovlivňuje spánek, stravování i chuť k pohybu, a tím nepřímo i obranyschopnost. Pravidelný odpočinek a čas venku jsou proto víc než příjemný bonus.

Kdy časté nemoci řešit s lékařem?

Navštivte praktického lékaře, pokud máte za rok několik zánětů průdušek nebo plic, opakovaně potřebujete antibiotika, infekce se hojí neobvykle dlouho, nebo se k nim přidává hubnutí, únava či noční pocení. Lékař může zvážit vyšetření a případně doporučit imunologa.

Ke zhoršené obranyschopnosti mohou přispívat i neléčené chronické nemoci, například cukrovka. Proto se vyplatí nezanedbávat preventivní prohlídky, na které máte nárok.

Proč děti ve školce marodí pořád dokola?

Rodiče malých dětí často propadají obavám, že má jejich dítě slabou imunitu. Ve skutečnosti je pro děti v kolektivu běžné, že prodělají mnoho infekcí ročně. Jejich imunitní systém se s většinou virů setkává poprvé a postupně si vytváří obranu. S věkem počet nemocí obvykle klesá.

Pomáhá to, co i dospělým: dostatek spánku, pobyt venku, pestrá strava, mytí rukou po příchodu domů a očkování podle doporučení pediatra. Pasivní kouření v domácnosti naopak zvyšuje riziko infekcí dýchacích cest.

K pediatrovi patří dítě, které má časté záněty plic nebo ucha, špatně prospívá, nepřibývá na váze nebo má infekce s neobvykle těžkým průběhem. Lékař rozhodne, zda je potřeba další vyšetření.

Stejná logika platí i pro rodiče. Pokud chytáte nemoci hlavně od dětí, je to běžná daň za rodičovství, ne známka oslabené imunity.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Česká společnost alergologie a klinické imunologie ČLS JEP
• Ministerstvo zdravotnictví ČR