Pomůže na dráždivý tračník změna jídelníčku? Mnohým ano, ale ne všem

Syndrom dráždivého tračníku je funkční porucha střev: působí bolesti břicha, nadýmání, průjem nebo zácpu, ale při vyšetření se nenajde poškození střeva. Úprava jídelníčku a režimu pomáhá velké části lidí, nikoli však všem, a dřív než se do ní pustíte, je potřeba vyloučit jiné nemoci.

Co o syndromu medicína ví a co zatím ne? Odpověď je méně jednoznačná, než by si pacienti přáli.

Co se o nemoci ví s jistotou

Syndrom patří mezi nejčastější trávicí obtíže a postihuje spíš ženy a lidi v mladším a středním věku. Lékaři ho diagnostikují podle typických příznaků, které se opakují delší dobu, a hlavně po vyloučení jiných onemocnění, například celiakie, zánětlivých střevních chorob nebo nádorů.

Ví se také, že u postižených funguje jinak spojení mezi střevem a mozkem. Střevo je citlivější na roztažení plyny, pohyb jeho stěny bývá nepravidelný a stres dokáže potíže výrazně zhoršit. Svou úlohu může mít i složení střevní mikroflóry nebo prodělaná střevní infekce.

Jedna konkrétní příčina ale známá není. Proto neexistuje ani jedna léčba, která by zabrala u každého.

Komu pomůže úprava stravy

Nejlepší zkušenosti mají lidé, u nichž potíže zjevně souvisejí s jídlem. Typicky jde o nadýmání a bolest po luštěninách, cibuli, některém ovoci nebo sladidlech. Pro ně lékaři a nutriční terapeuti často doporučují dietu s omezením fermentovatelných sacharidů, známou pod zkratkou FODMAP.

Tato dieta má jasný postup: krátké období přísného omezení, pak postupné vracení potravin a sledování reakce. Smyslem není jíst napořád omezeně, ale najít vlastní spouštěče. Bez vedení odborníka se snadno stane, že člověk vyřadí zbytečně mnoho potravin a strava ztratí pestrost.

Prospět může i pravidelnost. Jíst v klidu, ve stejnou dobu, nevynechávat snídani a nepřejídat se večer.

Komu samotné jídlo nestačí

U části pacientů souvisí potíže víc se stresem, úzkostí nebo spánkem než s tím, co mají na talíři. Tady bývá dieta zklamáním a lepší výsledky přináší práce s psychikou: psychoterapie, nácvik relaxace nebo pravidelný pohyb. Neznamená to, že si potíže „vymýšlejí“. Spojení střeva a nervové soustavy je skutečné a ovlivňuje se oběma směry.

Další skupina potřebuje léky, které předepíše lékař podle převažujícího typu obtíží. Jiné se volí při průjmu, jiné při zácpě nebo křečích. Volně prodejné přípravky na vlastní pěst mohou příznaky jen přikrýt.

Rizika, když si člověk diagnózu stanoví sám

Největší nebezpečí není v syndromu samotném, ale v tom, že se za něj schová jiná nemoc. Podobné příznaky má celiakie, nesnášenlivost laktózy, zánětlivá onemocnění střev i nádory tlustého střeva. Proto by diagnózu měl stanovit lékař.

K lékaři je potřeba jít vždy, když se objeví takzvané varovné příznaky:

• krev ve stolici nebo černá stolice,
• nevysvětlitelné hubnutí,
• potíže, které budí ze spánku,
• horečka, chudokrevnost nebo nově vzniklé obtíže po padesátém roce věku,
• výskyt nádorů střeva nebo celiakie v rodině.

Rizikem jsou i přísné vylučovací diety bez dohledu. Člověk může přijít o vlákninu, vápník nebo jiné živiny a navíc si vypěstovat strach z jídla, který potíže dál prohlubuje.

Co zatím zůstává nejasné

Hodně se mluví o probiotikách a o roli střevního mikrobiomu. Výzkum v této oblasti rychle postupuje, ale zatím nelze říct, který kmen komu pomůže. Někomu přinesou úlevu, jinému nic. Podobně je to s doplňky stravy a bylinnými čaji: mohou být příjemné, za léčbu se však považovat nedají.

Nejasné je i to, proč u někoho potíže po letech samy ustoupí a u jiného se vracejí. Syndrom má kolísavý průběh, období klidu se střídají se zhoršením, často v souvislosti se zátěží.

Prakticky z toho plyne jedno: místo hledání zázračného řešení se vyplatí trpělivě zjišťovat, co pomáhá právě vám, a nové potíže probrat s lékařem. Pomůže i jednoduchý deník, kam si zapisujete jídlo, spánek, stres a příznaky. Po několika týdnech v něm bývají vidět souvislosti, které by jinak unikly, a lékař nebo nutriční terapeut s nimi dokáže dál pracovat.

Jak se připravit na návštěvu lékaře

Lékaři se při stanovení diagnózy opírají hlavně o popis potíží, proto se vyplatí přijít připravení. Zapište si, jak dlouho obtíže trvají, jak často se objevují, co je zhoršuje a co naopak pomáhá. Poznamenejte si i podobu stolice, protože podle ní se syndrom dělí na typ s převahou průjmu, zácpy nebo smíšený a podle toho se volí léčba.

Nezapomeňte zmínit léky a doplňky stravy, které užíváte, a nemoci střev v rodině. Lékař pak snáz rozhodne, která vyšetření jsou potřeba a která ne.

Diagnóza syndromu dráždivého tračníku není verdikt na celý život. Mnoho lidí se s ním naučí žít tak, že je omezuje jen málo.

Zdroje

• Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP
• Státní zdravotní ústav
• Společnost pro výživu